Turecko se možná přikloní k nákupu čínských stíhaček J-10C

Podle magazínu MW, který se odvolává na turecké představitele, Turecko by mohlo ustoupit od svých opakovaných žádostí o získání nejnovějších stíhacích letounů řady F-16 ze Spojených států. Turecko má v hledáčku letouny s větší dostupností a lepší cenou. Jednat se má především o čínské stroje J-10C, ale i ruské letouny nebo typ Eurofighter. Pákistán začal dostávat stíhačky J-10C z Číny v únoru 2022 – letouny ze stejné hmotnostní kategorie jako F-16, ale s konstrukcí o dvě desetiletí novější a mnoha důležitými výkonnostními výhodami, zejména pokud jde o jeho výzbroj a letové výkony. J-10C je jednomotorový stíhací letoun s nízkými provozními náklady a vylepšenou avionikou páté generace. Čínské letadlo má výhodu srovnatelných, a v řadě ohledů i lepších schopností, stejně jako nižší nároky na údržbu a mnohem rychlejší dodací lhůty. Turecko je však největším zahraničním provozovatelem F-16 s přibližně 250 kusy v provozu, což znamená, že nové F-16 by bylo mnohem snazší integrovat do stávajících logistických a výcvikových režimů a byly by kompatibilní se stávajícími leteckými zbraněmi, které již používá. Čína v minulosti na žádost zahraničních klientů upravila své stíhačky tak, aby byly schopny provozovat americké zbraně – zejména stíhačky třetí generace J-7 prodané do Pákistánu, které mohou používat americké střely AIM-9 Sidewinder. Turecko samo usiluje o postupné vyřazení amerických střel vzduch-vzduch z výzbroje svých F-16 vývojem domácích alternativ Peregrin a Merlin, které by mohly poskytnout prostředek pro standardizaci výzbroje na jednotkách J-10 i F-16. Žádná z těchto střel, ani ty, které jsou k dispozici dokonce i pro nejnovější F-16, však nedosahují výkonů čínských střel PL-10 a PL-15 používaných čínskými letouny. Arzenál řízených střel J-10C je také optimalizován pro protilodní a protizemní úderné role, přičemž mnohé z těchto zbraní nemají ve výzbroji F-16 obdoby. Další klíčovou výhodou J-10C je to, že jej lze získat za zlomek ceny F-16, částečně i proto, že se vyrábí v mnohem větším měřítku. Zatímco Čína od roku 2018 získala více než 200 letounů J-10C pro svou vlastní flotilu, Spojené státy již od roku 2005 nekoupily žádné F-16, což znamená, že letouny jsou vyráběny jako produkt nižší kategorie pro export. Nesoulad ve statusech těchto dvou programů se odráží ve skutečnosti, že design J-10 prošel v posledních dvou desetiletích podstatně dalekosáhlejšími modernizacemi a investicemi do zlepšení svého výkonu než F-16.Turecko dříve usilovalo o získání letounů páté generace F-35, ale bylo Washingtonem vyřazeno z programu kvůli svému rozhodnutí získat ruské systémy protivzdušné obrany S-400. Zatímco Turecko by mohlo usilovat o získání alternativního stíhacího letounu páté generace ze zahraničí, J-10C poskytuje do té doby užitečný záložní stíhač, který by mohl být dodán již během jednoho roku. Fronta na F-16 by naopak nechala Turecko čekat až do poloviny příštího desetiletí, než by dostalo potřebný počet letadel. Malá výrobní linka F-16 má nevyřízené objednávky ze Slovenska, Bulharska, Jordánska, Bahrajnu a především Tchaj-wanu. Případné prodeje F-16 do Turecka se také setkaly se silným odporem v Senátu USA, což byl klíčový faktor zdržující možnou dohodu. Velká preference Turecka pro lehké jednomotorové stíhačky dělá z J-10C vedoucí volbu. Čínský pokročilý elektronický průmysl zajišťuje, že J-10C je z hlediska avioniky zhruba na stejné úrovni jako špičkové americké stíhačky.