Rakety pro raketomety MLRS a HIMARS na Ukrajině
Ukrajina již před několika měsíci začala dostávat moderní americké raketové systémy M270 MLRS a M142 HIMARS. Spolu s těmito systémy jsou ze Spojených států dodávány různé druhy munice. Jde především o rakety z rodiny GMLRS.
Raketomety M270 MLRS vstoupily do služby u americké armády na počátku osmdesátých let. Spolu s nimi přišla úvodní munice MFOM (MLRS Family Of Munition), která byla později obohacována o nové typy. Základem řady munice MFOM je (nebo spíše byla) neřízená raketa M26. Ta dokáže létat na vzdálenost 15 až 32 km a nese kazetovou hlavici.
Kazetový modul obsahuje 644 nábojů M77 DPICM HEAT. Na základě této rakety byly vyvinuty novější typy M26A1 ER a M26A2 ER. Díky vylepšenému motoru se maximální dolet zvýšil na 45 km. Verze A1 má kazetovou hlavici s 518 kusy submunice M85, což je vylepšená verze původní M77. Verze A2 používá podobnou kazetu s 518 kusy submunice, ale verze M77.
Pro výcvik vznikly rakety M28 a jejich varianty. Raketa M28 nese hlavici s kouřovými granáty. Vylepšená, ale zjednodušená raketa typu M28A1 dostala jiný motor a dolet se úpravami snížil na 9 km. Raketa typu M28A2 má stejné vlastnosti, ale je ještě více zjednodušená pro dosažení nižší ceny.
V roce 2000 se americké ozbrojené síly rozhodly nahradit neřízené rakety M26 a M28 řízenými. První v rodině řízených raket je typ M30. Létá na vzdálenost až 92 km a nese kazetovou hlavici se 404 kusy submunice M101. Hlavice má naváděcí systém založený na inerciální a satelitní navigaci. Po raketě M30 přišla mírně přepracovaná M30A1. Má tzv. "alternativní hlavici" Alternative Warhead v podobě unitární nálože se 182 tisíci submunice. Nejnovější v této řadě je typ M30A2 s pokročilejším designem.
Paralelně s řadou M30 byla vyvíjena řada M31. Ta nese 91kg monoblokovou vysoce výbušnou tříštivou hlavici v ocelovém pouzdře. Rakety M31 prošly dvěma rychlými modernizacemi zaměřenými na zlepšení přesnosti a zlepšení ekonomické výkonnosti.
Zcela nedávno byla zahájena sériová výroba raket s prodlouženým doletem ER GMLRS. Díky novému motoru a dalším konstrukčním vylepšením létá tato raketa na vzdálenost až 150 km. Zákazníkům je nabízen typ XM403 s kazetovou hlavicí a typ XM404 s vysoce výbušnou tříštivou hlavicí.
Dodávky raketometů a munice pro ně byly na Ukrajinu zahájeny v létě tohoto roku. Několik zemí odevzdalo ukrajinské armádě celkem asi dvě desítky vozidel a velké množství transportních a odpalovacích kontejnerů s municí. Byly předány stovky, spíše však tisíce raket.
Téměř všechny nedávné balíčky americké vojenské pomoci zahrnují rakety GMLRS. Obvykle však nejsou uváděny přesné modifikace produktů. Podle výsledků použití lze předpokládat, že se jedná o řízené rakety M30 základní verze a různé varianty M31. Dodány však údajně byly i rakety M30A1 s "alternativní" hlavicí a varianta neřízených raket s německým systémem dálkového protitankového minování AT2 (raketa nese 28 protitankových min).
Kyjevský režim by velmi rád získal rakety s prodlouženým doletem XM403/404, ale USA je zatím nehodlají dodat.
Ukrajinské, armádou centrálně řízené, informační zdroje v poslední době pravidelně přicházejí s hlášeními o úspěšných úderech raketomety proti ruským vojenským zařízením a logistice. Tato hlášení určená pro veřejnost jsou však většinou polovičatá. Některé případy aplikací raketometů lze však zdokumentovat i z veřejných zdrojů. Informace tohoto druhu naznačují, že systémy ne vždy splňují všechna očekávání.
Zajímavostí jsou ukrajinské pokusy o útok na Antonovský most u města Cherson. Několik měsíců byl most pravidelně ostřelován řízenými raketami M30/31, nějakou dobu trvalo než byl vůbec zasažen, a i po několika zásazích zatím nebyl zničen. Ani raketomety HIMARS nejsou prostě všemocné.
Rakety GMLRS, navzdory svým naváděcím systémům, zůstávají stále balistickými a pohybují se po předvídatelné dráze. Ruské radarové stanice jsou bez problémů schopné detekovat a sledovat takové cíle a systémy protivzdušné obrany jsou schopné je po přiblížení zničit.
Raketomety M270 MLRS a M142 HIMARS, stejně jako jejich rakety GMLRS, jsou moderní zbraně. Mají velký dostřel a papírově i velkou přesnost. Současně však mají i svá omezení, jak ta společná platící pro všechny raketomety, tak i svá vlastní.
Ukrajinským hlavním problémem je nedostatečný počet palebných vozidel a celkově nízká technická vybavenost, čímž je omezena palebná síla jednotek. Stávající flotila raketometů může provádět pouze jednotlivé údery velmi omezeného objemu. Nějaké masivní palby jsou prakticky vyloučeny. Ruská armáda má dnes systém protivzdušné obrany, který dokáže velkou část raket zachytit, takže ze salv procházejí pouze jen jednotlivé střely a účinnost úderu je ke štěstí Rusů minimální. Nic moc na tom nezmění ani případná dodávka raket s prodlouženým doletem.
Ing. Zbyněk Novotný