Německý obranný rozpočet

Německé výdaje na obranu v roce 2022 vzrostly o 7,3 % ve srovnání s předchozím rokem a dosáhly 50,33 miliardy EUR. (asi 56,8 miliardy dolarů). Uvádí to podle informační a analytické skupiny magazínu Janes druhý návrh státního rozpočtu země a finančního plánu na roky 2022 až 2026, který 16. března předložil německý ministr financí Christian Linder.

Německé obranné výdaje v příštích čtyřech letech zůstanou na úrovni 50,1 miliardy EUR. Zároveň bylo z nové verze dokumentu vyloučeno dříve předpovídané částečné snížení vojenského rozpočtu na roky 2023 až 2025.

Tento plán je v rozporu s prohlášením německého kancléře Olafa Scholze během projevu v Bundestagu 27. února. Poté Scholz informoval, že Německo směřuje ke zvýšení výdajů na vojenské účely na 2 % HDP. Oznámil také, že federální rozpočet na rok 2022 počítá s vytvořením speciálního jednorázového obranného fondu ve výši 100 miliard EUR.

                                                                                             Janes M. F.

Dne 16. března schválila německá vláda návrh zákona o zahrnutí zvláštního fondu do základního zákona, poválečné německé ústavy přijaté v roce 1949. To znamená, že nepodléhá pravidlu o vyrovnaném rozpočtu, které vylučuje zvýšení zahraničního dluhu země.

V tomto ohledu se podle expertů očekává, že zvláštní fond obrany pokryje rozdíl mezi výší rozpočtových prostředků skutečně přidělených na vojenské účely a plánovanými výdaji na obranu ve výši 2 % HDP.

V očekávání dalších podrobností o tom, jak bude zvláštní fond vynakládán, by se mělo předpokládat, že tyto peníze budou rovnoměrně rozděleny během příštích 5 let. Ročně tak do základu obranného rozpočtu přibude 20 miliard EUR, čímž se úroveň německých vojenských výdajů v letošním roce dostane na 1,85 % HDP a do roku 2026 na 1,6 % HDP.

Cíl 2 % HDP pro výdaje na obranu je pro Německo stále nedosažitelný, tato čísla budou pro zemi znamenat zlom poté, co v posledních 20 letech vynaložila 1,1 až 1,4 % HDP ročně na vojenské účely.

Celkový objem finančních prostředků na obranné potřeby státu letos vzroste o 50 % a bude činit zhruba 80 miliard EUR. To staví Německo na první místo v Evropě, pokud jde o výdaje na obranu, což snižuje hodnocení Británie a Francie, jejichž vojenské rozpočty již tvoří 2 % HDP. Tento nárůst dělá z Německa druhého největšího investora do NATO.

Během svého projevu ke kabinetu Linder poznamenal, že speciální fond bude použit k financování rozsáhlých dlouhodobých programů Bundeswehru, zejména programu náhrady stíhacích bombardérů Tornado schopných nést jaderné zbraně. Vzhledem k tomu, že fond nepodléhá limitu vnějšího dluhu, budou projekty německého ministerstva obrany nadále financovány z běžného rozpočtu.

V tomto ohledu bude zajímavé sledovat, zda Německo přistoupí od roku 2027 k navýšení hlavního obranného rozpočtu, nebo bude i nadále spoléhat na dodatečné prostředky. Německé finanční plánování vykazuje tendenci rok od roku vykazovat rostoucí trend ve výdajích, ale nevyhnutelný neúspěch v roce 2027 vytváří určitou nejistotu ve střednědobém až dlouhodobém horizontu.

Podle analytiků Janes by to mohlo znamenat, že výdaje na nákup obrany a vojenské operace by mohly dostat významnou prioritu před jinými dlouhodobými strukturálními změnami.

Je třeba poznamenat, že seznam programů, které mají být financovány ze zvláštního fondu, je stále v jednání. Scholz nicméně ve svém projevu 27. února řekl, že vzorky vojenské techniky nové generace, například perspektivní stíhačka FCAS (Future Combat Air System), budou vytvořeny společně s evropskými partnery, zejména s Francií. Navýšení německého obranného rozpočtu tak bude mít dopad nejen na ozbrojené síly, ale i na obranný průmysl zemí EU.